špatný návyk - večeře?

Celý den jím normálně, ale k večeři vždycky otevřu ledničku, dám si kousek sýra, kousek salámu, namažu si knackebroty a pak se docpu sterilizovanou zeleninou nebo salátem.. Asi není moc dobrý takhle "ochutnávat" nebo to nevadí? vím, že většina lidí si dá třeba housku s něčim a konec, ale já to mám takhle, asi proto abych se nepřecpávala tak si rovnou všechno ochutnám nebo já nevim.. Jste na tom někdo stejně?

ach boože ty večeře jsou čim dál horší :/ včera jsem snědla celej pytlík mandlí, mandle je moje slabina.. nevim jak to zastavit, prostě se místo večeře přecpávám, hrůůza, bojim se že nakynu ikdyž sportuju :/

teda, já večer už fakt nemám jak hlad, tak ani chutě, jen velmi stěží do sebe dávám protein :/// možná je to jen něco krátkodobého, nebo něco tělu chybí přes den :/

no takhle to už trvá asi dva týdny, a začínám se fakt bát, ještě k tomu, když je to čim dál tim horší :/ včera jsme měli i rodinnou oslavu večer a tam jsem to teda hoodně přehnala, takže jsem díky tomu dneska měla jen trochu oběda, akorát to taky není dobrý, když mam tělo zvyklý jíst 5x denně, asi si tim teď zpomaluju metabolismus, ale dneska si chci odlehčit trochu..

Ahoj, tak ja som trpela niečím podobným. Resp. ešte sa to z času na čas objaví, najmä keď sa snažím tak akosi zmeniť svoje návyky. Síce sa to od toho tvojho problému o čosi líšilo, pretože na mňa tá chuť nikdy nedoľahla večer, ale počas dňa - a útok je vždy na kešu oriešky, arašídové maslo a ostatné dobroty, čo mám doma v skrinke.
Jediný dôvod, ktorý som našla na takéto "stavy", je tak ako písala Nikki - telu čosi počas dňa chýba. Neviem síce, ako ješ, či ako si rozkladáš podiel sacharidov, bielkovín, tukov a či na to vôbec nejako dbáš - ale z vlastnej skúsenosti viem, že keď to príde na mňa, mám nedostatok tukov a telo si ich vyžiada. Som totižto ešte z anorektických čias zvyknutá vyhýbať sa tukom totálne. Takže donedávna žiadne olivové oleje, žiadne arašídové maslo, žiadne avokádo a ani žiadne oriešky sa u mňa v jedálničkoch neobjavovali. Samozrejme, troška tuku sa mi v jedle do tela dostalo.. ale bolo to príliš málo oproti tomu, koľko som bola schopná denne vydať.
Preto si myslím, že tvojmu telu niečo chýba.. Skús sa zamyslieť nad tým, čo také po večeroch jedávaš, teda, na čo dostávaš chuť a daj si to doobeda, alebo k obedu..
Netvrdím, že tie chute zmierniš hneď, ale keď to vyskúšaš, nič tým nestratíš. :-)

Ja som to kedysi mala podobne. Tie večere Nevedela som, čo si dať, len som si zobla tu, potom tam a hneď sa to nahromadilo V skutočnosti večer nemám na nič chuť, ale viem, že najesť sa musím a stojím v kuchyni polhodinu a trápim sa, čo si vlastne dať (už sa mi stalo, že ak som šla spať bez večere, kvôli nechuti, o jednej v noci som sa zobudila na kŕče v žalúdku od hladu). Ale tiež by som to skúsila s tým, čo ti asi môže chýbať Teraz už ja osobne taký problém nemám, iba s hroznom to zvyknem prehnať, ale na tom som ja asi závislá

Seasho, tak tohle přesně znám. Ještě než jsem začala zdravě jíst jsem vyjídala po večerech ledničku, bývala jsem dlouho do noci vzhůru a to jak u hraní člověk ujídá a ujídá, to se pak špatně kontroluje. Najela jsem na režim kdy jsem do těla začla dostávat pravidelný porce tak aby byl člověk plnej ale měl zároveň ještě pocit, že by něco malého snědl. Teď už poznám jde-li o chutě nebo o hlad. A když se cítím bez energie, vím že musím tělu dodat víc jídla. Teď už prostě hlad po večerech není, jsem plná. Je taky dobré během dne hodně pít..což je u mě někdy problém, ale snažím se vypít aspoň 8 sklenic vody (převládá čaj, při tréninkách pouze voda a někdy CARO či mléko ) Podle mě se prostě stravuješ špatně když jíš po večerech

Slečna Al* napsal:

Ahoj, tak ja som trpela niečím podobným. Resp. ešte sa to z času na čas objaví, najmä keď sa snažím tak akosi zmeniť svoje návyky. Síce sa to od toho tvojho problému o čosi líšilo, pretože na mňa tá chuť nikdy nedoľahla večer, ale počas dňa - a útok je vždy na kešu oriešky, arašídové maslo a ostatné dobroty, čo mám doma v skrinke.
Jediný dôvod, ktorý som našla na takéto "stavy", je tak ako písala Nikki - telu čosi počas dňa chýba. Neviem síce, ako ješ, či ako si rozkladáš podiel sacharidov, bielkovín, tukov a či na to vôbec nejako dbáš - ale z vlastnej skúsenosti viem, že keď to príde na mňa, mám nedostatok tukov a telo si ich vyžiada. Som totižto ešte z anorektických čias zvyknutá vyhýbať sa tukom totálne. Takže donedávna žiadne olivové oleje, žiadne arašídové maslo, žiadne avokádo a ani žiadne oriešky sa u mňa v jedálničkoch neobjavovali. Samozrejme, troška tuku sa mi v jedle do tela dostalo.. ale bolo to príliš málo oproti tomu, koľko som bola schopná denne vydať.
Preto si myslím, že tvojmu telu niečo chýba.. Skús sa zamyslieť nad tým, čo také po večeroch jedávaš, teda, na čo dostávaš chuť a daj si to doobeda, alebo k obedu..
Netvrdím, že tie chute zmierniš hneď, ale keď to vyskúšaš, nič tým nestratíš. :-)

já jsem měla právě taky anorexii a ty tučný jídla moc nemusim, ale v jídelníčku je prostě mam, když se z toho chci pořádně dostat.. vůbec si nehlídám nějakej podí sacharidů atd myslím si že to mám tak nějak vyvážený, akorát bílkovin se snažim kvuli svalům do sebe dostat, tak mi to nějak nedává souvislost.. ale tuku bych řekla, že fakt málo nemam..

StormyWhisper napsal:

Ja som to kedysi mala podobne. Tie večere Nevedela som, čo si dať, len som si zobla tu, potom tam a hneď sa to nahromadilo V skutočnosti večer nemám na nič chuť, ale viem, že najesť sa musím a stojím v kuchyni polhodinu a trápim sa, čo si vlastne dať (už sa mi stalo, že ak som šla spať bez večere, kvôli nechuti, o jednej v noci som sa zobudila na kŕče v žalúdku od hladu). Ale tiež by som to skúsila s tým, čo ti asi môže chýbať Teraz už ja osobne taký problém nemám, iba s hroznom to zvyknem prehnať, ale na tom som ja asi závislá

no já si k večeři nedávám vůbec pečivo, tady si zobnu kolečko salámu, kus sýru, kneckebroty jdou jeden za druhym, je toho nepočítaně a pak se ještě dožeru oříškama :/ zdá se mi to už jako návyk, prostě aniž by mi kručelo v břiše taky jim )to i během dne) ale večer toho jim hodně, nejsou to ani nějaký chutě, prostě jak zlozvyk..

Unikve napsal:

Seasho, tak tohle přesně znám. Ještě než jsem začala zdravě jíst jsem vyjídala po večerech ledničku, bývala jsem dlouho do noci vzhůru a to jak u hraní člověk ujídá a ujídá, to se pak špatně kontroluje. Najela jsem na režim kdy jsem do těla začla dostávat pravidelný porce tak aby byl člověk plnej ale měl zároveň ještě pocit, že by něco malého snědl. Teď už poznám jde-li o chutě nebo o hlad. A když se cítím bez energie, vím že musím tělu dodat víc jídla. Teď už prostě hlad po večerech není, jsem plná. Je taky dobré během dne hodně pít..což je u mě někdy problém, ale snažím se vypít aspoň 8 sklenic vody (převládá čaj, při tréninkách pouze voda a někdy CARO či mléko ) Podle mě se prostě stravuješ špatně když jíš po večerech

jim 5x denně, piju málo (to už od malička) a vážně nevim v čem dělám chybu..

tak tady vám píšu můj jídelníček, a teď mi řekněte v čem dělám chybu? Snídaně: miska dobré vlákniny s mlékem (každý den) Svačina: bebe dobré ráno (asi dvě sušenky, zbytek se dělim s kámoškou..) Oběd: podle toho co je v jídelně (ale dávám si jen hlavní jídlo a to snim celý jelikož mám hlad) Svačina: bílý jogurt, tvaroh nebo cottage (hned po workoutu) Večeře: uzobávám salámy, sýry, pepřenky.. prostě co se najde v lednici, pak do sebe hodim několik kanckebrotů a doplnim to buď hoodně mandlema nebo celou plechovkou kukuřice :/ tak co si o tom myslíte?

já bych řekla že ti tam chybí zelenina ovoce a pestřejší snídaně. Máš každý den jedno a to samé ke snídani. Večeři bys měla dodržovat asi tak, že si ji připravíš na talíř teda já to tak dělám Já mám ke snídani po každý něco jinýho, jednou musli s mlékem nebo jogurtem přidám si tam bud med nebo oříšky, jednou chléb se šunkou a mlékem, někdy čaj a chléb se zeleninou prostě střídačka ke svačině buď jogurt bílý samotný, nebo ovoce nebo tyčinku nebo jogurt s brusinkama, k obědu zdravější český jídlo (místo sádla o byč oleje dávám olivový) nejím moc smažený, radši to peču a zase střídám jednou týdně sladký jídlo, jednou aspoň ryba,jednou pouze zelenina, luštěniny, těstoviny a brambory. Hodně pít (taky mi to dělá problém od malička ale snažím se). Pak zase svačina něco lehčího dám si třeba kostky eidamu a jablka a večeře buď salát,polévka nebo chléb s něčím nebo tak lehčí verze oběda Jím každý 2,5 - 3 hodiny a musím říct že to zatím funguje skvěle

Podľa mňa ti chýba pestrosť jedálnička. Ty si proste telo naučila na jedno a to samé jedlo. Ono sa už proste ani nemá na čo "tešiť", keď sa to tak vezme, a preto, sa večer nevieš dojesť takých tých vecí, ktoré mu poriadne ani nedávaš. Teda aspoň tak som to pochopila ja. Skús si zmeniť raňajky, desiatu.. obed pochopiteľne máš v škole, takže tam to je podľa mňa pestré až až, ale tie ostatné veci, ktoré môžeš ovplyvniť a zmeniť.. skús si tam pridať z každého rožku trošku.
Ja som kedysi taktiež jedávala takto ako ty. Skoro stále to isté, len nepatrné zmeny. Chvíľu to fungovalo, ale potom som začala trpieť prejedaním sa. Teraz jem každý deň niečo iné a cítim sa vyrovnane. Samozrejme, stane sa, že si uzobnem niečo mimo jedálnička, ale je to lepšie ako pred tým.
Ak sa smiem spýtať, písala si, že sa tiež liečiš z anorexie.. aké to bolo vtedy? Chcem tým povedať, obmedzovala si svoj príjem i svoje chute? Bola si, dá sa povedať, kontrolovaná jedlom? Teda, myslela si na neho často, odpočítavala si čas, kedy budeš jesť opäť, alebo také niečo? - Prepáč, že sa ťa to pýtam, ale myslím si totiž, že i s týmto by to mohlo súvisieť. Ja som s tým mala dosť veľký problém, i napriek tomu, že som jedla 5x denne.

Slečna Al* napsal:

Podľa mňa ti chýba pestrosť jedálnička. Ty si proste telo naučila na jedno a to samé jedlo. Ono sa už proste ani nemá na čo "tešiť", keď sa to tak vezme, a preto, sa večer nevieš dojesť takých tých vecí, ktoré mu poriadne ani nedávaš. Teda aspoň tak som to pochopila ja. Skús si zmeniť raňajky, desiatu.. obed pochopiteľne máš v škole, takže tam to je podľa mňa pestré až až, ale tie ostatné veci, ktoré môžeš ovplyvniť a zmeniť.. skús si tam pridať z každého rožku trošku.
Ja som kedysi taktiež jedávala takto ako ty. Skoro stále to isté, len nepatrné zmeny. Chvíľu to fungovalo, ale potom som začala trpieť prejedaním sa. Teraz jem každý deň niečo iné a cítim sa vyrovnane. Samozrejme, stane sa, že si uzobnem niečo mimo jedálnička, ale je to lepšie ako pred tým.
Ak sa smiem spýtať, písala si, že sa tiež liečiš z anorexie.. aké to bolo vtedy? Chcem tým povedať, obmedzovala si svoj príjem i svoje chute? Bola si, dá sa povedať, kontrolovaná jedlom? Teda, myslela si na neho často, odpočítavala si čas, kedy budeš jesť opäť, alebo také niečo? - Prepáč, že sa ťa to pýtam, ale myslím si totiž, že i s týmto by to mohlo súvisieť. Ja som s tým mala dosť veľký problém, i napriek tomu, že som jedla 5x denne.

právě díky tý anorexii že sem si hlídala kalorie atd tak si hlídám aspoň tu snídani, že prostě ta dobrá vláknina je cereálie na českym trhu s nejmenšim počtem kalorií a ješt ěk tomu mi to chutná, šla bych i třeba do jinejch musli atd ale nějak mi to nedá, nejsem prostě schopná to nějak změnit.. v anorexii jsem jedla jen oběd a jinak jsem právě že měla strašnou vůli nic nejíst, a pořád myslela jen na jídlo, těšila jsem se na ten oběd za celej den.. Ovoce si občas dám, třeba teď jim pomelo.. ale stejně nevim jak ten jídelníček zestřit a obměnit jelikož se bojim že právě tim přiberu, jelikož se snažim vybírat si ty jídla s menší výživovou hodnotou :/

Vieš, pýtala som sa ťa, pretože som mala pocit, že by to mohlo byť v tom. A ty si mi potvrdila presne to, čo som si myslela. Keď som trpela mentálnou anorexiou, jedla som síce 5x denne, ale dávala som si strašný pozor na to, aby môj kalorický príjem nepresiahol viac ako 600 kcal. Môj denný výdaj bol okolo 300 kcal a každý piatok to bolo okolo 900 kcal, takže som bola v sklze tak veľmi, ako to len bolo možné. No i napriek tomu som mala úžasnú kontrolu nad tým, čo som jedla a kedy som jedla. Akurát bol problém v tom, že som nerobila nič iné, len myslela na jedlo, bola neustále hladná, no nikdy som si z ničoho neuzobla. Jedla som na minúty presne a odpočítala minúty do ďalšieho jedla. Trvalo mi strašne dlho, kým som dokázala zväčšiť svoj príjem kalórií na dnes už 2000. Chápem tvoj strach, ja sama som donedávna mala strach z jedla. Z jeho hodnôt, z toho, že priberiem. Stalo ma veľmi veľa úsilia zmieriť sa s tým, že môžem jesť viac, pretože mám dostatok pohybu.
A čo tým chcem vlastne povedať?
Ide o to, že pokiaľ športuješ, nesmieš jesť málo - nesmieš jesť menej ako je tvoje BMR. Neviem síce koľko vážiš ani koľko meriaš, ale BMR sa dá vypočítať všade na internete. To číslo, ktoré ti výjde je základ, ale to iste vieš. A to, koľko približne vydáš pri športe, to sú kalórie, ktoré potrebuješ doplniť. Takže moje BMR je 1412 a denne vydám okolo 500 kcal - tak sa podľa toho snažím stravovať. Niekedy vydám viac ako príjmem a na druhý deň mi to dá telo dokonale pocítiť tým, že sa neviem dojesť a len veľmi ťažko sa kontrolujem.
A tiež si myslím, že dôvod, prečo si uzobávaš po večeroch s toho i s toho, môže byť ten, že si zmenila svoje návyky. Začala si jesť 5x denne, pretože vieš, že je to tak správne. Lenže tvoja myseľ si tiež začala uvedomovať, že sa potrebuješ liečiť z anorexie, čo je.. poviem to tak laicky.. niečo ako "zelená pre mlsanie". Prepáč mi, že to vysvetľujem ako idiot, ale mám dosť problém napísať to tak, aby si to pochopila. Keď som začala opäť jesť, kvázi normálnejšie.. a pomaly sa vnútorne zmierovala s tým, že nechcem byť anorektičou a že to, ako som doteraz žila a jedla bolo zlé, prestávala som sa pomaly nenávidieť za každé sústo, ktoré som si vzala navyšše. Spočiatku to bolo len "veď to nič, stane sa, zajtra to bude lepšie, dala som si len jedno jablko, to je zdravé" i keď som sa za to jedno jablko na seba hnevala, nedokázala som sa už nenávidieť, pretože som vedela, že už nesmiem byť kontrolovaná časom a jedlom. Potom to bolo o tom, že som si hovorila "máš stále málo kalórií, takže nevadí, keď si dáš niečo, na čo máš chuť". Nakoniec som to však nevydržala. Stále to bolo o tom, že som sa odrazu nevedela kontrolovať, lebo som povolila uzdu. Bola som na seba príliš málo prísna oproti tomu, aká tvrdá som na seba bola v období anorexie. A prečo? Lebo som si začala uvedomovať, že môžem. Tým ťa nechcem odradiť od jedenia, ba práve naopak. Už sa konečne dostávam k tomu, ako som ten problém vyriešila. Začala som si písať jedálničky deň dopredu. Keď som mala presne predpísané, čo budem jesť, zrátané kalórie tak, aby som sa opäť nedostala do sklzu, začala som sa cítiť skvele. Ráno som jedla dostatok, telo malo dosť energie, naštartovalo sa správne - a k tomu, mala som presne napísané, čo si mám zo skrinky vybrať, takže neexistovalo, aby som si vybrala niečo iné..
Takže podľa mňa, dôvod, prečo takto po nociach uzobávaš všetko, čo vidíš, je ten, že si príliš dlho telo obmedzovala a trápila a teraz, keď si ho prestala kontrolovať, má chute. Lenže i napriek tomu máš nad ním stále kontrolu. Nie v tom, čo si vezmeš a dáš si, ale v tom, že nemáš pevný základ - raňajky. Máš tie cereálie a ako som pochopila, majú najmenší počet kalórií - to je podľa mňa chyba. Raňajky musia byť kalorické, lebo je to štart dňa. Ja si na raňajky doprajem všetko, na čo mám chuť - niekedy až okolo 550 kalórií - čo mi zaručí, že ku koncu dňa už prijímam minimum kalórií, lebo telo ich už prakticky ani nechce.
Skús zmeniť jedálniček. Viem, že sa toho bojíš. Chápem ťa lepšie, ako si myslíš. Ja som mala strašný strach. Z anorexie to prerástlo až v bulímiu a to len kvôli tomu strachu. Lenže jesť viac kalórií, keď športuješ nie je zlé. Zlé je poriadne nejesť, keď športuješ. A taktiež chápem, že sa bojíš pribratia. Hm.. čísla na váhe vôbec nie sú všetko. Ale ty na to určite prídeš, prídeš mi ako veľmi múdre dievča, ktoré sa chce vyliečiť. Ja som skončila schudnúť, keď som mala 47 kíl a pristihla som sa pri tom, že chcem mať 39 kíl. Mala som 47 kíl, moje miery, čo sa týka brucha boli 81 cm. Teraz vážim 56 kíl a moje brucho meria 78 cm. Tým chcem len povedať, že ak ti to číslo na váhe skočí hoci vyššie, keď začneš viac jesť, to neznamená, že si pribrala. Znamená to iba toľko, že máš konečne zdravú váhu pre telo. :-)
Skús zmeniť raňajky. Skús sa aspoň na týždeň vyhýbať tomu musli. Sprav si ovsenú kašu napríklad. Niečo, čo ti dodá energiu. Alebo si daj celozrnný chlieb so šunkou, nejakou pomazánkou a zeleninou. Jedz. Na desiatu si miesto bebe sprav do školy ovocný šalát. Je zdravší ako bebe a zasýti ťa viac. Dokonale zaženie chuť na sladké. Obed máš v škole, ten nemeň - v škole je pestrá strava a to je fajn. Na olovrant si buď nechaj to, čo máš, alebo si daj opäť nejaký chlieb so zeleninou. Alebo čokoľvek iné. Neboj sa experimentovať s jedlom. Máš kopec možností. A keď si na to nakoniec zvykneš, už to ináč nebudeš chcieť. Ver mi. A čo sa večere týka, neboj sa. Len si proste pred tým, ako pôjdeš jesť večeru, proste urči, čo si dáš a vezmi si len to. Postupne to pôjde. Nemaj zlý pocit, z toho, keď sa ti to nepodarí hneď na prvýkrát. Nie všetko sa hneď darí. Ja s tým tiež musím občas bojovať (hlavne keď mám kešu oriešky v skrinke ), ale tu ide o to, nevzdať to a nebáť sa, že zlyháš.
Dúfam, že som ti poradila. A prajem ti veľa šťastia. Buď silná!

jenže já si teď počítat kalorie vůbec nechci kvuli tomu abych se do anorexie nevrátila ale myslim si že jim okolo těch 1500 kcal možná i víc což mě stačí vzhledem k tomu že si zacvičim jednou denně a jsem malý postavy (153 cm 46 kg) jsme na tom úplně stejně, teď jsem si povolila oproti anorexii uzdu až moc, a nedokážu to ovládat.. ty cereálie s mlíkem mi daj tak do 250 kcal což si myslim, že na snídani stačí..? já vážila při anorexii 35 kg, ale stejně mi to nestačilo až jsem se dostala do Motola v době anorexie jsem si právě že založila blog kde jsem si psala s anorektičkama, podporovala se s nima ale hlavně jsem si vypisovala jídelníčky a tim jak jsem počítala kalorie měla nad tim kontrolu tak se dotoho dostávala víc hloubš proto se bojim si psát jídelníčky a počítat to teď..Já jsem se právěže doteď hlídala abyhc vážila pořád 45 kg (to je to doporučený zdravý minimum pro mě) ale najednou jsem se nedávno zvážila a 48 kg, cože? lekla jsem se, ale říkala jsem si jsou to svaly, jasně všichni mi řekli, že nevyadám že jsem přibrala, že jsem spíš svalnatější, ale teď jsem o víkendu vstávala až na oběd (úmyslně) a najednou 46, 5 kg ale zas se bojim, že mi teď ubyly svaly, chtěla bych mít hodně svalů, jenže nechci přibírat, ikdyž vim, že to k tomu asi prostě patří :/ Děkuju, bude to těžký, ale zkusim to, jen nevim kdy s tim začít, mam tendenci to odkládat :/

Tak to chápem, to radšej ani kalórie opäť nepočítaj, pokiaľ cítiš, že by si sa k tomu mohla vrátiť. Mne počítanie kalorií nevadí, vadí mi len, že odrazu musím jesť veľa, čo si moja myseľ občas zle vysvetlí a zjem toho až moc - čo moje telo absolútne nezvláda a bráni sa tomu a tak sa raz za čas kamarátim zo záchodov misou.
Ja som mala rovnaký blog. Písala som si s dievčatami, dokonca som ich obdivovala. Dnes viem, že to bolo strašne hlúpe a robím všetko preto, aby som komukoľvek, kto mi to dovolí, pomohla.
Páni, mala si vážne málinko kíl. Ja som sa nakoniec zastavila včas a jediný dôvod, prečo tomu tak bolo, že cestou zo školy som asi 3x po sebe dostala nekontrolovateľnú triašku a nedokázala som pohnúť rukou. Vtedy som si postupne uvedomila, že sa čosi deje, že to tak nemá byť. K tomu som prestala mať menštruáciu, čo bol ďalší dôvod, prečo som sa chcela začať liečiť.
Čo sa týka toho, ako ješ. Dobre, tak to skúsime takto.. žiadne počítanie kalórií, iba taký príjem, aký ti telo zatiaľ povoľuje, nie je dobré začínať hneď vysokým, mne tiež trvalo takmer pol roka, kým som sa dopracovala k terajšiemu. Ale tie raňajky by si mala zmeniť. A aj tie ostatné jedlá. Telo je už toho podľa mňa prejedené a to je ten problém, prečo dostaneš chute na niečo iné.
Chápem ťa s tou váhou. Úplne. Ja som sa dnes vážila ráno a trošička som sama ostala v šoku, keď som zbadala 56 kíl. Meriam 160 cm a mala by som vážiť o 2 kilá menej, lenže ja mám váhu, ktorá ukazuje i % tuku a kg svalov - a keď mi váha ukázala, že mám 24 kíl svalstva, upokojilo ma to. Keď si totiž predstavím, že som pred 6 mesiacmi vážila 47 kíl a zrazu som o 9 kíl ťažšia, niekedy mi je z toho vtipne, inokedy sa toho obávam. Lenže keď sa potom pozriem na fotky z obdobia 47 kíl a toho terajšieho, vidím zmeny. Vtedy som bola 47 kíl tuku, teraz sa pomaly tvoria svaly a to sa odráža na postave. Preto sa toho neboj. Tie čísla sú len orientačné a pre mňa znamenajú môj týždenní príjem kalórií - to je jediný dôvod, prečo sa vážim.
A určite, že pribrať musíš, čo sa váhy týka, to však neznamená, že to na tebe bude vidno. Skôr si ľudia všimnú, že vyzeráš zdravšie, lepšie, ako to, že si pribrala. A to číslo na váhe nevie nikto iný okrem teba. A stavím sa, že i keď priberieš - priberieš na svaloch, a nech tá váha bude akákoľvek, nikto ti neuverí, že toľko vážiš, pretože to nebude tuk, čo sa bude skrývať pod tvojim oblečením. :-) Určite to zvládneš. Len to chce trpezlivosť a veľa síl.

já jsem zvracela při anorexii, protože už mi začali vadit i ty obědy, asi čtyři dny, ale pak jsem toho nechala... jo jinak ten bazální metabolismus, když si chci vypočítat tak nevim jakou zátěž tam mam nastavit jestli střední nebo středně vysokou? během tejdne to mam s pohybem asi takhle - na autobusák pěšky, z autobusáku cca 1,5 km do školy, do 7. patra pěšky, občas se procházim o přestávkách na chodbě, pak 1,5 km zpět na autobusák, potom domu, hned jak příjdu dávám workout od jillian 30 minut (momentálně ripped in 30), pak si dávám hula hoop (jestli se to jako pohyb počítá..) a pak už jsem doma a nebo výjmečně někam jdu.. nepřipadá mi to dost, když se tu koukám na vás, ale fakt nevim kam to zařadit... já je taky obdivovala, záviděla jsem jim, měla jsem je za nejlepší kamarádky.. já nemám menstruaci ještě ani teď (už cca 1 rok a půl) a je mi to už nějaký divný :/ já mám doma jen normální váhu, ale chci si pořídit tu s % tuku a svalů abych se pak nemusela děsit.. už teď k večeři jsem to zkusila trochu změnit, ukousla jsem si sice dvakrát klobásu, ale pak jsem si dala dva knackebroty s gervais a misku šopskýho salátu,a příjde mi to akorát, jenže mám teď hlad :/ sice do sebe už nic nedám, ale jít spát s pocitem hladu, no nevim :/

Vieš čo? To BMR na internete je podľa mňa trocha odveci, ja to najradšej počítam podľa vzorca - 655 + (9.6 x váha v KG) + (1.8 x výška v CM) - (4.7 x VEK) - výsledok potom vynásobíš pohybom - keď cvičíš 6,7x denne, mala by si to násobiť 1.7 - čiže ak som ti to dobre počítala, vyšlo mi okolo nejakých 2000, podľa tých údajov, ktoré som mala od teba vyššie, ale skús si to prepočítať. :-)
Ja som tiež začínala s Jill. Nemáš prečo mať pocit, že máš toho málo. Jill je náročná sama o sebe. Postupne, keď budeš cítiť, že si telo samo bude žiadať náročnejšie cvičenie, máš na výber ďalšie programy, cvičiteľov, ktorí to poskytujú.
To s tou menštruáciou, tak ja som ju dostala konečne po roku minulý mesiac. Bola som šťastná, ale zas mám obavy, či ju dostanem teraz. K menštruácií je potrebné pribrať na % tuku. Ja som mala ten problém, že mi zošli % tuku v tele, i napriek tomu, že som vážila 47 kíl, mala som len 16%. Teraz mám 23% a menštruácia sa dostavila, takže fakt, tie tuky ti treba, ale samozrejme tie, ktoré sú zdraviu prospešné.. avokádo, olivový olej, oriešky..
Tá váha s %-tami je lepšia, samozrejme. Nedesí toľko. Ja si neviem predstaviť, že by som fungovala s normálnou. Asi by sa zo mňa opäť stala anorektička. Nedávno sa mi jedna pokazila - chudinka moja mama, musela utekať do obchodu a kúpiť mi novú, lebo som dostala taký hysterický záchvat, že ma nevedeli upokojiť 3 hodiny. Holt, anorexia je hrozná nielen pre telo, ale i pre psychiku. Preto máš môj obdiv, že funguješ takto i s normálnou. :-) Ale podľa mňa ti to aspoň zaručí lepšiu liečbu, pretože i keď by ti číslo stúplo, vieš, že je to len číslo, zatiaľ čo ja sa dívam na tie ostatné čísla.
Mala by si čosi zjesť, ak si ešte hladná. Daj si napr. kakao, alebo aspoň pohár mlieka. Nie je dobré ísť spať na hladný žalúdok. Fakt nie. Dala si telu strašne málinko, tie knackebroty a šalát a predpokladám, že to gervais je nejaká pomazánka (prepáč, nepoznám to), je málinko. Pohár mlieka ti neublíži a k tomu, je to takmer voda, ani od toho nepriberieš, tak šup šup, choď si ešte niečo dať. :-)

děkuju, jdu si to přepočítat jo Jill je náročná, ale když si vezmu že 30 minut si zacvičim a pak celej den zas skoro nic nedělám tak mi to přijde přece jen málo.. proto tu váhu chci taky (chtěla jsem jí už předtim, ale rodiče maj furt kecy, protože se bojej že to je zas něco s anorexií, že to na mě zas leze..) , akorát nechápu jakym způsobem to ta váha může vědět, vždyť mi nerozebírá tělo fakt by mě teď zajímalo kolik % tuku mám, abych se nedivila ty jo jojo gervais je skoro to samý jako lučina dobře dám na tebe a snad to zabere ohřeju si skleničku mlíka děkuju, že mi pomáháš, nevim jestli bych si někdy ten jídelníček vůbec začla měnit, kdybys mi tak neradila

Holky, já se přiznám, že jsem vás nepročítala, jen jsem "saško" (nevím, proč tě tak čtu ) koukla na tvůj jídelníček. Ty musíš razantně přidat na jídle v době DO OBĚDA. Proto se večer děje to, co se děje. Jakmile nedáš tělu energii během první části dne, tak si pro to tělo jde (logicky) večer. Zkus to úplně obrátit. Podívej, jak třeba vypadá moje snídaně ... je vydatná, na tom pak tělo pracuje a může fungovat. Dobrá vláknina je fajn, ale jen tak k mlíku rozhodně nestačí. Po snídani bys za 2-3 hodiny nejpozději měla jíst znovu, za další 2-3 hodiny oběd... vím, že to někdy nejde, ale dopoledne to chce jít skoro "pořád"... já když takto baštím, tak mi odpoledne stačí jen fakt svačina a večer už jen koktejl, ani mě nehoní mlsná, nic.. nemám chutě... zkus to párkrát dopoledne "přepísknout"... a uvidíš, jak se po pár dnech začne tělo chovat... chce ho to zase naučit, teď ho máš naučené (bohužel) nevhodně, špatně ale ty jsi šikovná, to zvládneš, to jen to, že o tom píšeš a víš že je to problém, zanmená, že to chceš řešit, takže se zakousni, to půjde ))

Tak teď vidím, zpětným pročítáním, že jsem vlastně napsala to, co slečna Al ) BOHATÉ SNÍDANĚ!!! A vůbec, dopoledne do sebe val energii )) Určitě ti to půjde, moc držím palce, prcku

wow, ale teda vypadá to hodně chutně ta tvoje snídaně, to by se mi líbilo co je to v tom oranžovym? jogurt s marmeládou? já to začnu už od zejtřka měnit, ráno si sice dám ještě tu dobrou vlákninu, ale k svačině už mám šopský salát s kaneckebroty a půjdu si nakoupit do hypernovy nějaký lepší věci, třeba ovesnou kaši, zeleninu, ovoce atd. ať mám změnu a snad se mi konečně podaří najít správnou cestu vždycky jsem chtěla jíst zdravě, a myslela jsem si, že to tak dělám, ale jak je vidět ohromě jsem se mýlila...

Chápem, že sa ti to zdá málo. Lenže musíš si uvedomiť, že ak chceš cvičiť viac, musíš jesť viac. Preto si myslím, že zatiaľ ti Jill úplne stačí a až budeš pripravená a telo tiež jesť viac, môžeš začať cvičiť niečo iné a dlhšie. :-)
Iste, že sa rodičia boja, máš o to väčšie šťastie, vážne. Možno si to neuvedomuješ, ale to, že sa boja, že ti ju nechcú kúpiť, pretože si myslia, že opäť začneš málo jesť a znižovať váhu je na jednej strane veľmi, veľmi dobré. Moji rodiča si vôbec nevšimli, že som chorá. Videli len, ako si pripravujem jesť, čo v nich okamžite vyvolalo pocit, že som v pohode, že chudnem v pohode. Na začiatku som totižto mala 70 kíl. Potom som začala 5x denne jesť, bez obmedzení, nasadila pohyb, všetko bolo fajn. Schudla som 10 kíl, bola som šťastná. Problém nastal, keď mi vlastná sestra do telefónu povedala, že ak schudnem ešte 10 kíl, budem kočka. Vtedy vo mne nastal zlom. Bola som na základnej škole šikanovaná, takže tam som sa len pokúšala držať hladovky v nádeji, že mi to snáď pomôže. Nepomohlo. Keď som prišla na strednú, darilo sa mi v chudnutí. Ale keď mi vtedy zavolala sestra, preskočilo mi. Pamätám si, ako som ten celý večer preplakala a na druhý deň to už išlo samo. Každý deň som sa vážila minimálne 10x. Robila som si zápisky, koľko vážim pred jedlom, koľko po jedle, koľko pred cvičením a koľko po ňom. Prestala som pozerať na prvotné číslo a zamerala som sa na desatinné. Keď mi denne nezošlo 0.1 KG z váhy, dostala som záchvat, preplakala som celé dni, noci, a na druhý deň som sa trestala tým, že som jedla menej, cvičila viac a k tomu som si v tom období ešte sem tam rezala žily, takže niekedy som sa trestala tak. Učitelia v škole si všimli, že som schudla, že to preháňam, zatiaľ čo moji rodičia to vidieť absolútne nechceli. Dokonca som sa im už ku koncu snažila naznačiť, že nie som v pohode - otec ma odbil s tým, že som hlúpa, keď nejem. Mama? Tá bola celé dni v práci, nič nevidela, myslela si, že som v pohode. Až keď som sa jedného dňa, v lese rozhodla, že je čas skončiť s tým, že to vlastne ani nechcem, že sa iba pretekám sama so sebou, išla som za ňou do práce, kde som to na ňu všetko vybafla a povedala jej, že ma musí začať kontrolovať, či jem viac a ak nezačnem, alebo budem nadmerne cvičiť, nech ma pošle na psychiatriu. Bola v šoku, ale začala ma kontrolovať. Bohužiaľ, po 2 týždňoch, čo som jedla o čosi viac sa jej to asi zdalo v pohode, tak s tým opäť prestala. Takže som na to všetko bola prakticky sama. Z anorexie som prešla do bulímie, pretože som sa desila toho, že priberám zo zvýšeného počtu kalórií (ešte šťastie, že neznášam zvracanie). Nakoniec som to ale akosi dotiahla k tomu vyššiemu jedálničku, sama už poriadne neviem ako, viem len, že to bolo ťažké, že som zvracala, pretože telo nechcelo prijímať viac kalórií - postupne si však zvyklo. A čím som stupňovala náročnosť cvičení, tým som stupňovala i jedálniček. A nakoniec, som tu. Jem, žijem, cvičím, cítim sa fajn. Ide to. I tebe to pôjde. :-) A vôbec nemáš za čo, viem aké dôležité je mať pomoc. Kľudne, ak budeš čosi potrebovať, tak sa na mňa môžeš obrátiť. :-)

já jsem vážila 57 kg a nejdřív jsem to brala zdravě vyřadila jsem akorát pečivo zařadila racio chlebíčky víc zeleniny, ani jsem nemusela sportovat a zhubla jsem na 47 kg jenže pak mi to přestalo stačit tak jsem postupně snižovala porce, začala z jídelníčku vyhazovat skoro všechno až jsem nakonec jedla jen ten oběd.. Rodičům se sice nelíbilo jak vypadám, ale vůbec to neřešili, jen měli občas poznámky, že jsem průhledná atd. až ve škole to začali řešit, zavolali si rodiče na schůzku a tam jim něco řekli, moje třídní se mnou několikrát o samotě mluvila (ta mi hodně pomohla).. nejhorší okamžik byl ten když se mamka dívala na tv a zrovna tam dávali dokument o anorexii tak jsem se musela koukat s ní, a jak to skončilo chtěla abych se šla před ní zvážit, šla jsem s ní do koupelny a nebyla jsem schopná si stoupnout na váhu, brečela jsem, držela jsem se topení, a ona mě rvala, nadávala, taky brečela, takhle to bylo celou hodinu a až pak to vzdala, pár dní po tom mě vzala k doktorovi, ten mě poslal do nemocnice kde mi dávali normální stravu, tam jsem normálně jedla bez problému což sama nechápu jak je možný (ikdyž první den jsem vyhodila chleba z okna ) tak si mysleli doktoři že nemam anorexii že jsem prostě jen podvyživená, odtamtuď mě poslali k psychiatrovi, ten mi napsal antidepresiva a pár dní potom mi přišel domů dopis že mam nastoupit do Motola na dětskou psychiatrii (bohužel ve vánočnim čase...) strávila jsem tam skoro 3 měsíce, vykrmili mě tam, nakonec mni ani nevadilo jak vypadám, ale co jsem přijela domu, začala jsem cvičit s Jillian a od tý doby jsem se jí nepustila sice o letních prázdninách jsem v anorexii zase málem lítala, ale teď už je to zase dobrý.. Hlavní je, že si se z toho taky dostala, ikdyž tě lituju, že tvoji rodiče tomu nevěnovali moc velkou pozornost, protože následky jsou někdy opravdu ošklivý, když to zajde daleko.. Ale je to aspoň další velká životní zkušenost, aneb všechno špatný k něčemu dobrý